Cestování aneb dopravní prostředky a cesty v Indii (část 2. - vlak)

V druhe casti bych se rad presunul na zeleznici. Asi mozna jste videli nekdy fotografie takoveho vlaku, precpaneho lidmi a ti kteri se nevesli, tak se snazi drzet jeste z venku ci jsou na strese.

Rad bych napsal, ze mam takovy zazitek, ale zklamu vas. Nezazil jsem takovou silenost (ted uprimne nevim jestli mam litovat, ze jsem o takovy zazitek prisel, ale spis sem rad).

Ale postupne k priblizeni jak to tady chodi. Vlaky tu jsou velice zadanou dopravou, proto celkem vytizenou, a poptavka mnohonasobne prevysuje nabidku.

Dalkove vlaky zde jsou maji nekolik typu vozidel v ramci cele soupravy. Zakladni je AC a N, coz znamena jestli s klimatizaci (AC) ci bez. A potom sleeper ci normalne na sezeni. Samozrejme, ze hlavne pres noc je lepsi sleeper, jelikoz cestovani tady funguje na delsi casovem rozhrani (15 hodin je normalka), z duvodu vetsich vzdalenosti a druhak, ze v Indii maji mnohem nizsi maximalni rychlost (no, ono se neni cemu divit, kdyz tam hrozi, ze z vlaku ci autobusu muze nekdo vypadnout). Proto se vyplati jet pres noc sleeperem, kde se clovek, pokud nema velkou krosnu ci batoh na uzamceni, muze celkem pohodlne vyspat. A co se tyce AC, tak neni pres noc  potreba, ba naopak cloveku je celkem kosa (nebo alespon me, takze jsem spal v bunde a prikryty pod dekou).
Co je potreba u dalkovych vlaku hlavne zminit je ta vytizenost. Vlaky se musi rezervovat hodne dopredu. Nejpozdeji tyden, ale muze se stat, ze jiz 3 tydny predem muzete byt na poradniku. Bohuzel porad nevim, jak to objednat pres internet (nejak to tu moc nefrci - ostatne skoro jako vsechno online, a vlastne samotny internet tu moc nefrci...).

Co se tyce kratsich vzdalenosti, takove ordinary vlaky uz nejsou potreba objednavat, zato uz se to priblizuje predstave fotografii... Vlaky jsou celkem preplnene a clovek pokud nema stesti a moc se nerve, tak nesedi...

Co je specificke v techto vlacich, jednak ze clovek ma moznost zde mnohem blize poznat beznou realitu (respektive lidi), ale co mam na mysli je, ze zde prochazeji ruzni prodejci (ti s vodou a chipsi a susenkami vsude - vlak, autobus) s mistnimi specialitami. V Radzastanu to byli nejake jejich slane pochutiny, ale take rekl bych tresne s nejakym korenim (predpokladam skorice ci vanilka). 

A jeste trosicku k nadrazim. To ze mnoho lidi v noci spi pred ci na nadrazi na zemi, tak to je proste normalni, nejlevnejsi zpusob cekani na nejaky vlak... Z ceho jsem mel opravdu kulturni zazitek, tak to je pouzivani kolejiste pod nastupistem jako verejneho zachodu - to ze tam je cca 10 lidskych exkrementu na 1 metr ctverecny (dostatecne provonenny zazitek). Takze se nemuzu dockat, az zase vyrazim objevovat Indii vlakem J.

Cestování aneb dopravní prostředky a cesty v Indii (část 1. - autobus)

Po měsíci stráveném v Indii jsem měl už možnost použít snad všechny možnosti přepravy jaké se dají použít. Rád bych použil jen stručný přehled, ale raději vypíši všechny prostředky, aby si člověk dokázal představit, že už mám něco procestováno. Takže vlak, autobus, náklaďák (při návštěvě Nepálu), dodávka, jeep, auto, motorikša, cyklorikša, motorka, metro, a netradiční zážitkový raft, slon a velbloud :-D Snad jen chybí kolo. Nicméně to neznamená, že jsem něco z toho řídil, což se budu v následujících 6 měsících změnit!

Ale trošičku k zážitkům a jak to asi chodí v Indii. Takže začneme nejběžnějším na cestě: asi nemusím přibližovat to, co se o indické dopravě na cestě traduje – a můžu čestně říci, že to je opravdu všechno holá pravda – pro skoro každého (opravdu jsem měl možnost mluvit s lidmi skoro z celého světa o tom) je to šílenost (někdy i pro Indy, což je na tom srandovní)! Všechny dopravní prostředky nalepené na sobě, nerespektování základních pravidel, stále troubení. Ve městě to je opravdu o přijití svych nervu. Takový poznatek k fungování mhd autobusů – fungují tak, že jezdí v časových intervalech, ale nikdy ne přesně (což funguje vlastně téměř vždy a všude – prostě časový hledisko se moc nebere v potaz…) a princip zastávek není až tolik přesný, jak to může vypadat, jelikož autobusy fungují na principu tzv. double bouchnutí do kapoty, a řidič zastaví (tedy když se mu chce).

Jiné to je ale s dálkovými autobusy. Funguje tu cca 5 druhu – sleeper (kde si člověk normálně lehne a má svoji „kabinku“ na přespání), dálkový (nevím přesný název, ale je to značky Volvo, kde člověk může taky krásně usnout, jelikož má mnohem více místa na nohy a má podporu nohou, takže natáhnutí nohou je velice příjemné), typ deluxe (klasický tip naší Karosy, která je pohodlná), typ semi-delux a jako poslední ordinary.
Co se týče dálkového, tak je na lepší úrovni jak u nás. Myslím tím v rámci technické výbavy, ale nemyslím čistoty a servisu J, ale i cena toho je v porovnání s ostatními typy je znát a je celkem těžké si koupit lístek (po vyčkání pěkné řady). Při mé otázce rozdílu mezi typem delux a semi-delux mi nebyli prodejci lísků schopni vysvětli rozdíl, ale můj odhad byl naprosto přesný… Nebylo tam světýlko na svícení nad sedadlem a nebyla televize s videem, kde přehrávají (neodpustím si ten výraz) uřvaný bollywoodský film, kde po chvilce násílí zpívají, a zvuk je velice nahlas (vysvětlení: asi z důvodu toho, aby přehlušil neustálé troubení venku na cestě. A poslední ordinary bus, kde člověk opravdu má silné zážitky z cestování, má trošičku jiná pravidla fungování – vyjíždí ze stanice až se opravdu naplní všechny místa, a cestou se přibírají další lidé. Ve vnitř to vypadá asi tak, jako kdyby jste se vrátili o 50 let zpátky na ostravsko, kde místní linka sváží horníky na šachtu – všude ušmudlané a všude ošahané, bez jakékoli klimatizace (fungují jen okýnka), a člověk nalepený na člověku (na šířku to vypadá asi takhle: 2 sedadla, ulička, 3 sedadla) – což ještě není tak hrozné, ale když si představíte cca 40°C a všichni se celý den potí (a bohužel deodoranty a spreje ještě tu nejsou moc oblíbené mezi obyvateli), takže je to někdy silný zážitek, který ještě podpoří potom takové chvíle, kdy třeba někomu ze spolucestujících se neudělá dobře (s kinedrilem to je asi podobně jako s deodoranty (?)), a když použije okenko pro zvracení, tak to je celkem dobry, oproti horší variantě, kdy třeba mladý hoch nesedí u okenka a uleví svému přetíženému žaludku na podlahu… Ještě dva poznatky k autobusu. Při delších cestách, autobusy zastavují u pocestních jídelních zařízení fungujících na principu motorestů (přizpůsobený místním podmínkám) – stravování naštěstí nemůžu zhodnotit, ale toaletní zařízení… Já, jako muz, to mám o malinko jednodušší, ale dámy – v některých případech není prý co závidět… A poslední reálný zážitek – kdy při cestě z Agry do Dillí, se nějak porouchal autobus, a po cca 15 minutách opravování, kdy odhaduji, že řidič použil asi jen klíč (tipnul bych si tak č. 22) a kladivo (asi osvědčený způsob hesla „když tě všechno zradilo, pomůže ti kladivo“), se partička Indů opřela o zadek autobusu (kdybych to věděl tak bych jim šel pomoct) a pěkně ho roztlačila… Holt v jednotě je sílaJ